Já a šicí stroj

"aneb jak jsem šila výbavičku pro maloška"

Kdyby mi někdy někdo řekl, ať sednu za mašinu a začnu se učit šít, klepala bych si na čelo. Na jednu stranu jsem to obdivovala u své maminky, která dokáže ušít a opravit snad vše, na co si vzpomenu. Na druhou stranu mi to přišla ztráta času. Vždyť se dá vše koupit v obchodě! Jenže člověk se mění. A v těhotenství zvlášť! 

Kdy jsem začala uvažovat nad tím, že zasednu k šicímu stroji?

Prvním a největším impulzem byl čas, který jsem strávila na internetu a hledala tu nejlepší a vysněnou barevnou kombinaci hnízdečka pro miminko. Ano, na e-shopech je spousta krásných výrobků, jenže mně vždycky nějaký detail vadil. 

Nabízí se další varianta - nechat si ušít výbavičku na zakázku. Šikovné švadlenky by mi na přání ušily jistě téměř cokoliv, na co bych si vzpomněla, ale já na to neměla chuť ani energii. Nechtělo se mi prohlížet stovky online obchodů a webovek, vysvětlovat své představy... Místo toho jsem si na internetu našla návod jak takové hnízdečko ušít a vypravila se do obchodu s látkami. Narazila jsem na malinký, útulný obchůdek nedaleko mého bydliště. Krásný domov v Přerově. Tady jsem se na první pohled zamilovala do dvou jednoduchých vzorů v petrolejové barvě. Ano, právě ta petrolejová byla TOP barva, ze které jsem nechtěla slevit. Nakoupila jsem potřebné metry a s radostí a velkým očekáváním jela domů. Ještě tentýž den jsem si připravila střih, překreslila jej na látku a začala stříhat jednotlivé díly na hnízdečko. Střih mám z Ababu a můžu jej vřele doporučit. Jako bonus jsem si mohla dle připraveného střihu a video návodu ušit nejen hnízdo, ale navíc i ušaté kousátko.
Druhý den už došlo na samotné šití. Část jsem zvládla sama, ale přiznám se, že jsem musela poprosit i o pomocnou ruku maminky. 

Když jsem zjistila, že šití není zase až tak velká věda, vyrazila jsem do obchodu podruhé a nakoupila další látky. Tentokrát jsem se pustila do polštářkového mantinelu do postýlky. Do třetice jsem ušila malý kapsář a zavinovačku, což jsem zvládla již zcela bez pomoci a dle vlastního návrhu. Větší kousky zbylé látky si vyloženě říkaly o využití. Co nějaká hračka? A rázem mi pod rukama vzniklo chrastítko ve tvaru zajíčka a zvířecí polštářek. 

Jak na chrastítko a co budete potřebovat na jeho výrobu?

Šicí stroj je samozřejmostí, tedy pokud nebudete chtít chrastítko ušít jen "v ruce". Dále budete potřebovat dva kousky látky, špendlíky, tužku, nit "stehovku", nit dle barvy látky, jehlu, malou plastovou krabičku (já použila od bonbonu Tik-Tak, jen jsem ji musela malinko zmenšit), korálky a kuličky z dutého vlákna.

Stačí Vám dva stejně velké kousky látky, které na sebe přiložíte lícovou stranou a pečlivě sešpendlíte. Na jednu stranu si předkreslíte motiv dle vlastní fantazie. Zvířátko, srdíčko, hvězdu. Cokoliv. Já zvolila jednoduchého zajíčka. Teď přijde na řadu nit stehovka, která poslouží na pomocné dočasné sešití. Poté zvolený tvar vystřihnete. Na všech stranách však přidejte cca 1cm látky na záševky. Sešijete na šicím stroji, ale ne úplně po celém obvodu. Musíte si nechat malý kousek místa, kvůli otočení a výplni. Než otočíte hračku na lícovou stranu, prostřihnete kulaté části - pozor však musíte dávat, ať neprostřihneme i stehy. Otočíte pomocí vařečky a vyplníte vatelínovými kuličkami. Nezapomeňte vložit i krabičku s perličkami, aby mělo v chrastítku co hrkat. Našpendlíte nedošitou část a sešijete. Já tento kousíček došívala již ručně, pokud možno velmi drobným stehem. Mašličku na krk zajíce, jsem vytvořila pomocí vidličky. Vznikne tak krásný, pravidelný tvar mašle. 

Překvapila jsem samu sebe. Jsem ráda, že jsem na šití změnila názor. A bez ostychu říkám "jsem na sebe pyšná". Jsem pyšná na věci, které jsem pro maloška vytvořila. Věci, které sice nemají dokonalé švy, ale všechny jsou vytvořeny S LÁSKOU. 

A co je na tom všem nejlepší? Učila jsem se šít na úplně staré skříňové, šlapací mašině po babičce. Žádná moderní technika, ale stará dobrá klasika. Na ty chvíle strávené s maminkou za šicím strojem, kdy jsme tvořily výbavičku pro prvorozeného syna/vnoučka jistě nikdy nezapomeneme.

Teď čekám balík s různými látkami. Beránek, vafle, mušelín. Z klasické bavlny postupuji o level výš. Také se chystám šít hračky tzv. kamarády pro miminko opět dle Ababu. O své výsledky se s Vámi zase ráda podělím. A kdo ví, třeba i někoho inspiruji. Třeba zahodíte strachy a předsudky za hlavu stejně jako já a za chvíli se budete kochat vlastní tvorbou.